HO'OPONOPONO - SVĚT VNĚJŠÍ

Vnímala jsem, jak se pomocí těchto slov dostávám k dané ženě, jako bych proplouvala hustou mlhou a při každém konkrétním slově cítím pocity, které se k daným slovům váží. Čím více jsem ta slova opakovala, tím blíže jsem se k ní dostávala a tím intenzivnější byly pocity, které jsem cítila.

Při slovech "Odpusť mi" jsem vnímala, jak se daná žena ve svém životě vždy snažila dělat to nejlepší, co mohla. Ne vždy člověk pozná včas, co je nejlepší. Původní úmysl je ale vždy čistý. Nikdo se nenarodí s plánem někomu ublížit. To bývá až důsledek nějaké příčiny. 

Při slovech "Miluji Tě" jsem cítila něco moc krásného. Přestože jsme se s danou ženou tolik neznaly, najednou jsem k ní cítila velikou lásku - lásku k člověku. Od té doby je mi tato paní moc blízká a často na ni vzpomínám... s láskou.

Při slovech "Děkuji Ti" jsem cítila opravdu velikou vděčnost za to, že tato žena je. Tak jak je, je dokonalá a já jsem vděčná, že je součástí mého života, že ji mám ve svém světě.

Děkuji jí dodnes. Za to, že jsem díky ní zjistila, jakou sílu mají slova v myšlenkách, za to, že díky ní jsem si uvědomila propojenost našich systémů, děkuju za to, že je.

Pak jakobych si ještě vzpomněla na nějaký "svůj způsob" léčení jiných, vnímala jsem, jak tu ženu v mé představě omývám různými barvami... žlutou, zelenou, zlatou... Dělo se něco moc hezkého.

Měla jsem velikou radost z toho, co jsem vnímala a těšila jsem se na druhý den, až se dozvím zprávy z reálného světa. Očekávala jsem dobré zprávy o uzdravování.

K mému překvapení jsem se hned ráno dozvěděla, že se ta paní právě loučí se životem. Lekla jsem se, co se stalo, kde jsem udělala chybu, vždyť jsem viděla ve svém vnitřním obraze, že je tato žena zdravá. Znovu jsem aktivovala svůj vnitřní obraz a viděla ji jasnou, zářící, zdravou... Byla jsem zmatená, plná pochyb i vlastních výčitek.

Až po čase jsem začala chápat, že uzdravení může mít různé formy. Tomu člověku se vždy uleví, ale jen na něm je, pro co se rozhodne. Zda být tu s námi ve zdraví dál nebo zda už předal ostatním to, co měl a prostě jen může jít dál. Dochází k bilancování...  a když jsou účty srovnány, duše lehká, člověk najde mír v sobě a může odejít...  i tak někdy může vypadat uzdravení, je to svobodná vůle každého člověka. Nejspíš i proto byl můj první zážitek s Ho'oponopono tak silný, protože přišel ve chvílích, kdy to ten člověk nejvíce potřeboval. K tomuto "setkání na dálku" došlo po mém prvním Rekonektivním léčení, kdy jsem věděla, že něco ve mně se probudilo, byl to začátek mé cesty... 

Až po čase jsem zjistila, že  místo "čtyř slov" jsem si pamatovala pouze tři a nějak zapomněla na "Omlouvám se" ... to jsem potom časem také začlenila.

První dvě slova "omlouvám se a prosím odpusť mi" jako by způsobily, že se začneme zbavovat zátěže, kterou neseme a která nám brání, abychom vnímali věci jasně. Je to emoční balast, který potřebujeme smýt a pročistit. A tato "dvě slova" nám právě tu očistnou koupel dopřejí.

Druhá dvě slova "miluji Tě a děkuji Ti" jako kdyby tu, již sice čistou, ale pořád studenou koupel, zase ohřejí, až je nám v tom zase hezky :).

Více jsem si začala všímat, jak mezi lidmi jakoby byla napnuta vlákna nevyřešeých emocí, tužeb a zklamání, která drží obě zúčastněné strany. A když jedna ze stran zahájí očistu, jak se vztahy na obou stranách mohou proměnit a uzdravit. Jakoby z nás spadl balvan.

Někdy ten, kdo je na "ublížené" straně, si svou bolístku hýčká a nejraději by se dočkal, aby ten, kdo mu ublížil, přišel k němu s omluvou. Ta bolístka je pro něj pojítko s tím, na kom mu záleželo a on to nechce pustit. A někdy takový člověk ve své ukřivděnosti pročeká zbytek života. Už jsme velcí, pokud máme problém, musíme si z něj pomoci sami. Není na co čekat. A pokud chcete začít, slova s omluvou a poděkováním jsou bezpečným startem :).   

Já sama jsem s tím nějakou dobu pracovala. Po několika letech jsem si s odstupem času opět přečetla ten původní text, který mi s Ho'oponopono seznámil a teprve mi došlo, že já do té doby vnímala jenom ten vnější svět, že stejně důležitý, ne-li mnohem důležitější, je svět vnitřní.