CO VIDíš?
Co nám nese současná doba? Čas spojení i rozdělení. Nejprve jsme se rozdělili na úrovni vnějších světů díky omezené možnosti společného života a nyní nás rozdělují vnitřní pohledy, postoje a názory. Kdo má ale pravdu? Přece není možné, aby měli pravdu všichni nebo snad ano? Některá pravda přece musí být nadřazená nebo ne? Kdo je vlastně ohleduplný - ten, kdo vymáhá omezení nebo ten, kdo hlásá svobodu? Co je vlastně pravda?
Je možné, že existuje jedna univerzální pravda a my se k ní více či méně přibližujeme podle úrovně našeho vědomí? Co když náš mozek funguje jako čtečka, která načte informace z vnějšího prostoru podle toho, kolik kterých mozkových center je aktivních? Doba Corony přináší rozpouštění bariér v oblasti hlavy. Vyjasňujeme si svou pozici ve světě a přichází čas interakce s dalšími lidmi.
Následně náš vnější svět rozdělil pohled na očkování. Každý má důvody pro to, jak se uvnitř sebe rozhodl a vnější svět nám dává potvrzení, zda toto rozhodnutí bylo správné nebo ne. Kupodivu i tady je zase rozdělení.
Úplně stejnou situaci vidí každý po svém, protože hovoří o svém vnitřním postoji. Ten může brát za více, či méně objektivní, ale dokážeme vůbec obsáhnout celou pravdu? A co je vlastně pravda? Je to pojem subjektivní nebo objektivní? Čím více se člověk noří do sebe, tím je schopen vnímat širší obraz reality, ale může obsáhnout opravdu maximum nebo je jeho pohled vždy limitovaný? Může mít desítky rozumných argumentů, ale dokud se svým pohledem nedotkl nekonečna, je to jen moře konstruktů a konceptů. A ve chvíli, kdy se nekonečna dotkne ví, že všichni lidi mají pravdu a mají na ni nárok. Vychází totiž z jejich světa a každá zkušenost je posvátná. Nelze ji soudit, hodnotit anebo upřednostňovat. Každý člověk totiž soudí sám sebe a někdy jsme sami sobě těmi nejpřísnějšími soudci. Vezmu jen popořadě, jaké pohledy teď společnost může skrývat.
1. Totálně vystrašený, bojí se všeho venku, má psychické potíže. Ještě neví, že se bojí sám sebe.
2. Je nedůvěřivý. Nedůvěřuje tomu, co mu říkají jiní, učí se věřit sobě.
3. Věří sobě i jiným. Nechápe, jak se někdo jiný může chovat jinak, než on.
4. Věří sobě a svému úsudku natolik, že o tom chce poučovat jiné.
5. Věří sobě a důvěřuje životu, že se vše odvíjí nejlépe, jak má a může. Není potřeba do něj zasahovat, jen když je potřeba, dá najevo svou pravdu.
6. Naprosto důvěřuje tomu, co se děje, nemá potřebu nikomu nic říkat, prostě JE.
7. Co víc chtít? Ví, že všechno je v pořádku tak, jak se v tuto chvíli děje a je za to vděčný.
Každá úroveň vypráví o jiném stupni zpracování svého života.
Abychom tohle období zvládli co nejlépe, stačí jen tři věci... respekt, laskavost a soucit.
Co chtít víc?
